prolog

Moje vyprávění je věnováno všem pozitivně smýšlejícím lidem, ale především památce mých zesnulých prarodičů, mého táty, a mé velké lásce Evu Steinerovou jsem miloval a miluji neustále se vším všudy, byla a je to jediná žena v mém životě, se kterou bych si dokázal představit být a existovat po jejím boku v těch nejrozmanitějších situacích, a se kterou by mi opravdu stačila ke štěstí jen pouhá maličkost. Evě Steinerové, kteří se na této planetě nedožili toho, aby si je mohli přečíst. A tak doufám, že tam na nebesích, v jiných světech a dimenzích, kde je přímý přístup k informacím, si z mých myšlenek a slov vyčtou obraz tohoto světa, jak jsem jej vnímal svýma očima a svým srdcem.

Za trochu lásky šel bych světa kraj
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý
šel v lednu, ale v duši věčný máj
šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy
šel pouští a měl v srdci perly rosy
za trochu lásky šel bych světa kraj.
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

 
Jaroslav Vrchlický - Za trochu lásky (Okna v bouři)

Kachňákovy listy z památníku jsem koncipoval jako dobíječ energie. Abychom se mohli nadechnout, zastavit a zamyslet. Honza Nedvěd kdysi vzkázal světu, že: "... z korun stromů bude Manitou se dívat, jak to vedem, a jak vést to chceme dál." Popisovanému období osmdesátých a devadesátých let dvacátého století jsem do základní verze webu vtiskl odpovídající font Bohemian typewriter. Imituje text psacího stroje, což byl tehdy nástroj, kterým se vyřizovala běžná korespondence, a jehož typický nezaměnitelný zvuk jste zaslechli snad v každé kanceláři. Textovou pasáž doplňují fotky, jež se z té doby dochovaly, a jak to tak bývá, a jak zpívá v jedné ze svých písní Wabi Daněk, těm fotkám nijak neuškodil čas. Čas inkasovat chodil kolem nás...

Ještě než začnu své vyprávění z druhé poloviny dvacátého století a z počátku nového milénia, rád bych se svěřil s tajemstvím, jež jsem (alespoň zčásti) vyslovil před mou milovanou bytostí, Evou Steinerovou, a která se nyní již nachází tam, na nebesích, odkud jsme sem oba dva přišli, abychom se tu spolu setkali a prožili plodný, pozitivně naladěný život. Není tu však vůbec snadný terén, my všichni, co jsme se tu inkarnovali z láskyplných světů, kde prakticky neexistuje egoismus a všechny ostatní negativní projevy "psudoživota", jsme však museli podstoupit proceduru "vymazání paměti" na minulost, abychom se tu dokázali vžít do role "obyčejných smrtelníků", a mohli nést stejné břímě, jako tu nesl Ježíš, svůj pomyslný kříž, a pracně, krok za krokem se propracovávali ke svému pravému "já".

Nebyla to lehká cesta, to si jistě uvědomuje každý z vás, není vůbec snadné se tu "probudit", rozpomenout se na to, kým jsem a proč tu jsem, a nadále se snažit žít pozitivním životem a být prospěšný všem, aby i ti ostatní se mohli začít probouzet a dostat šanci vrátit se zpět domů, tam, kam již předčasně doputovala má milovaná Eva, a která je v současné době mým strážným andělem, miluje mě celým svým srdcem a těší se na naše opětovné setkání, abychom mohli spolu opět sdílet dny všední i sváteční, bok po boku, v lásce, harmonii a vzájemném porozumění a toleranci.

Ta tajemství, která jsem kdysi, v roce 1991 vyslovil, jsou zakotvena v mém vyprávění. Jsou zakódována podobným způsobem, jakým psala svou knihu Barbara Marciniak "Poslové úsvitu". Kéž vás tedy můj pohled na svět osloví, a možná, že tu najdete i nějaké malé útržky inspirací k vašemu plodnému životu.

Nebojte se koronaviru COVID-19

Možná jste se již setkali s pojmem „Schumannova frekvence". Je to původně fyzikální konstanta planety Země, ovšem od poloviny 80. let postupně roste, resp. ona začínala pomalu stoupat již dříve, zhruba od 50. let – v tom poválečném období, kdy lidé budovali republiku. Rodilo se zde více pozitivních bytostí a je známo, že nejvíce jich sem přišlo z pozitivních světů v období od 60. do konce 70. let. Jsou to hlavně ty silné Husákovy děti – silné ročníky, a cílem bylo zvýšit vibrace planety a také tu plnit pozitivní láskyplné poslání a vzít si s sebou „zpět domů“ fyzické tělo, které jsme si tu každý zvolil. Pozitivních bytostí, resp. z pozitivních světů, se tu v tomto období narodila zhruba 1 miliarda, jsou to „Poslové úsvitu“, o nichž se zmiňuje ve své knize Barbara Marciniak.

A proč se zmiňuji o koronaviru v této souvislosti? Koronavirus se chová jako všechny ostatní viry a některé další živé organismy, co parazitují na ostatních a mají zablokovaného ducha tzv. protoplazmovými pouzdry. Vskutku nezáleží, v jakém těle duch sídlí, může to být člověk, ale i zvíře, rostlina, nebo bakterie. Na pokožce máme miliony bakterií aerobních, které s námi žijí s láskou, máme je i ve střevech – tam konají pozitivní práci, pomáhají trávit a vstřebávat potravu, podpořit v činnosti imunitní systém a na pokožce udržet správné pH.

Ovšem jiná situace je u virů nebo u bakterií anaerobních, tedy těch, co ke svému životu nepotřebují kyslík. Typickou anaerobní bakterií jsou Clostridie Tetanii nebo Clostridie vypouštějící botulotoxiny. Všechny viry a anaerobní bakterie mají velmi nízkou vibraci – jejich duch je zapouzdřen a žije parazitárním způsobem života – nezáleží jim na hostiteli, pouze jej využijí a zlikvidují (asi jako Vetřelec v tom známém filmu Ridley Scotta).

Tyto viry, tedy i známý COVID-19, vibrují na frekvenci cca 5,5 Hz – 14,5 Hz. COVID-19 přežije ještě nějaký čas v prostředí do 25 Hz, ale vyšší frekvence je mu nepříjemná a dokonce destruktivní. Nemůže takovou energii unést a jeho tělo se rozpadá a zapouzdřený duch viru opouští své „tělo“ a mizí tam, kde jsou mu jeho frekvence blízké, tedy do prostředí, kde se znovu „zrodí“ a působí dál, třeba do těla nového viru, který se množí u nějakého jiného pacienta. (Nepleťte si ovšem frekvenci - energie duše (ducha) s frekvencí činnosti mozku, kterou zaznamenávají přístroje elektroencefalografie (EEG) - toto je tzv. bioelektrická aktivita mozkové tkáně, tedy hmotné tkáně, která nemá nic společného s oživující duchovní složkou lidské bytosti. Ostatně, řada lékařů již zveřejnila i osobní zkušenosti z klinické smrti a poznatky, kdy mozek již byl klinicky mrtvý, zatímco bytost stále žila a pamatovala si všechny vjemy - touto problematikou se zabýval i m.j. pan Moody.)

V praxi to znamená, že každý člověk, který vibruje na frekvenci vyšší, než 25 Hz, je odolný vůči virovým nákazám. (Pro zajímavost tu uvádím, že mě osobně virózy v mládí sužovaly jen tehdy, když jsem byl ve škole přetížen stresem, a později i v zaměstnání nebo v nějakém nevhodném vztahu. Ovšem od doby, co jsem přestal jíst maso, a vyhýbám se cíleně určitým aktivitám (nesleduji negativní zprávy, nemám 25 let televizi, jsem více v přírodě, mám kolem sebe květiny, stýkám se „téměř“ jen s pozitivními lidmi), nevím, co je nachlazení ani chřipka. Poslední onemocnění zánětlivého charakteru (chřipku) jsem zaznamenal v roce 1998 a od té doby jsem nebyl vůbec nemocný, jezdil jsem lyžovat, otužoval se, chodil v zimě i bez ponožek, venku nalehko, mnohokrát jsem prochladl i zmokl, přesto žádné nachlazení. A vůbec nevím, co je to rýma, dokonce jsem úplně ze svého života vyřadil papírové i látkové kapesníky. (Pouze jsem trpěl problémy v souvislosti s deficitem magnézia, o němž jsem však neměl tušení, a musel jsem na to přijít sám s pomocí přítelkyně (nikoli přímou diagnózou od lékařů), stejně tak způsob, jak hořčík do organismu doplnit - a ten také na webu uvádím ve formě odkazů, které by vás mohly zajímat.)

Nižší vibrace mívají láskyplní lidé také, ale spíše výjimečně, nikoli po celý den, je to hlavně ráno po probuzení a nastartování těla a také ve chvílích, kdy musí do práce, která je stresuje, nebo do nákupního centra, na úřad vyřizovat blbosti atp. Proto každému radím: nakupujte raději přes e-shop (eliminujete kontakt s negativními lidmi ve městě), nenakupujte v supermarketech, nenavštěvujte zbytečně nemocnice a lékaře (v lékárnách to až tak nevadí), zbavte se televize, nesledujte negativní zprávy na Internetu, v novinách atp. Více cvičte, posilujte, zdravě se stravujte, choďte na slunce, do lesa, jeďte na vodu, zalyžujte si, pořiďte si domů květiny, akvárium, třeba morčata nebo králíka, případně kočičku, buďte k sobě a k ostatním lidem ohleduplní, láskyplní, respektujte je, buďte empatičtí, pomozte, když vidíte, že pomoc někdo potřebuje (třeba jen drobností, pomozte svým rodičům na zahradě, nakupte jim, uvařte, vezměte je někam do přírody, těch způsobů pomoci druhým lidem je spousta – naslouchejte jejich potřebám.

Virus COVID-19 i další viry přežijí v přírodě jen několik hodin, protože frekvence planety Země se zvyšuje. Např. v roce 1995 byla na úrovni 7,8 Hz, v roce 2000 již 9,3 Hz, v roce 2007 9,8 Hz, v roce 2012 to bylo 11,1 Hz. Dnes, v roce 2020 je Schumannova frekvence planety zhruba 17 Hz. Pro zajímavost, ve středověku, v době husitských válek to bylo přibližně pod 7 Hz, tehdy byla krveprolití a války, znásilnění, plenění, drancování a vypalování běžnou praxí, a samozřejmě s tím i různé epidemie moru, cholery, TBC atd. Typickým příkladem je nízká frekvence na našem území v době „pobělohorské“ - poprava českých stavů a následná třicetiletá válka – tehdy byly u nás největší epidemie moru a baroko je také známo svými „morovými sloupy“. (Mimochodem, té době také odpovídá vážná hudba, téměř všechny skladby vibrují (oscilují) na frekvenci kolem 8 Hz, proto se také nedoporučuje tuto hudbu často poslouchat, naopak vyšší frekvence mají písně českých zpěváků a textařů o lásce, např. Knoflíky lásky (Sepéši a Bartošová), některé skladby Karla Gotta, Helena Vondráčková – Sblížení, Jiří Korn a Helena Vondráčková – Jakobynic, Elán – Slobodná, zahraniční tituly: Foreigner: I Want To Know What Love Is, Climie Fischer – Love changes everything, Cliff Richard Some People, Mariah Carey – Without You, Bellinda Carlisle – Leave A Light On, Kim Wilde – You Came a Madonna Life Is A Mystery. To jsou vysokovibrační „pecky“ osmdesátých let a mnohé z nich naladíte na internetovém Hitrádiu Osmdesátka.

Viru se dnes dobře daří tedy jen tam, kde mu dáme podmínky – buď u negativně myslících a jednajících lidí s nízkou vibrací zapouzdřeného ducha (v protoplazmových pouzdrech), anebo prostředí, kde se virus lépe množí a může migrovat v kapénkové infekci, tedy v obchodních domech, v nemocnicích, v domech pro seniory, z nichž mnoho je nemocných a ti mají nižší vibrace, dále ve věznicích, na úřadech, v kancelářích či v některých výrobních závodech a na pracovištích se špatnými mezilidskými vztahy, na hromadných akcích, kde se projevují negativní vzorce chování – fotbalové a hokejové stadiony (blázniví fandové), punkové a rockové koncerty, tetovací salony, hospody a herny, casina atp.

To pravidlo je nesmírně jednoduché a chápe ho každý – tam, kde je láska, moudrost, vědomí, pochopení, empatie, porozumění, přátelství, tam nemá žádný virus šanci (jako v té pohádce Nesmrtelná teta – na závist platila jen láska). Naopak tam, kde závist vládne, a spolu s ní žárlivost, zloba, hloupost, lež, nadřazenost, submitivita, pýcha, nezájem, sobectví, arogance, pohrdání, tak tam se virům daří, a před nimi neexistuje obrana. Imunitní systém se rozpadá, tělo neukočíruje nápor, viry se množí, protože jim hostitel vyhovuje, a ten nakonec mnohdy umírá. Typickým příkladem je americký herec Nick Cordero, který v 41 letech viru podlehl za děsných útrap – a proč? Zavinil si to sám – hrál v samých akčních a kriminálních filmech, žil spíše negativním životem, neměl v sobě dostatek lásky, soucitu a empatie – prostě to tu nezvládl.

Stále tedy platí jasné pravidlo – PRO ČLOVĚKA S NÍZKÝMI VIBRACEMI JE VIRUS COVID-19 (a jiné viry) NEBEZPEČNÝ, PRO LÁSKYPLNÉHO ČLOVĚKA NIKOLI.


Nejnižší vibrace má strach a bolest – od 0,1 do 2,2 Hz. Nízké vibrace má i osamělost, nadřazenost a pýcha (Pyšná princezna) zhruba 1,5 – 1,9 Hz. Záněty v těle souvisí s vibracemi 0,9 – 3,8 Hz dle závažnosti. Zloba a hněv vyvolaná VLASTNÍM vnitřním stavem 0,6 – 3,3 Hz. Ovšem zde pozor, jestliže na vás někdo zaútočí, hněvá se na vás, obviňuje, bere vám z aury energii, a je zjevné že si dotyčný ZAČAL a že VYVOLAL KONFLIKT, vám se může rychle udělat nevolno, snížit vibrace, i když je máte zrovna vyšší, a pak máte plné právo se bránit. Pokud to jde rychle odejít, utečte, pokud ne, je to jako s obranou vůči dravci – platí únik nebo boj. Pokud nelze odejít, můžete mu dát důrazně najevo, že to si k vám nesmí dovolit, třeba zvýšit hlas, aby si uvědomil, že takové jednání není řešení. Toto si mnoho lidí plete s oplácením. Bránit sebe sama v případě útoku je správné a žádoucí, i kdybyste měli útočníkovi energii z aury odebrat zpět, nebo mu fyzicky adekvátně „v uvozovkách ublížit“. Toto je korektní, protože vy jste si nezačali a dotyčný má možnost na své kůži posoudit důsledky svého chování. Ale pozor, žádoucí již není po ukončení konfliktu provést později dotyčnému to samé z vašeho popudu, tedy VYVOLAT nějaký další KONFLIKT později Z VAŠÍ STRANY - to je totiž onen správný výraz pro POMSTU a pomsta nemá s láskyplným jednáním nic společného.

Zde bychom si mohli vyjmenovat naopak pozitivní jevy a jejich vibrace:

Jste vděční (i cizímu člověku) za pomoc - někdo vám nakoupí, pomůže s kočárkem do autobusu – pomohl jsem mnohokrát za socialismu mladým maminkám s kočárkem, pustil jsem sednout starší paní v autobusu – zdá se to jako pitomost, ale dokáže vyvolat vděk – tím dáváte lidem příležitost zvýšit si vibrace a ti pak mohou vaše chování napodobit – 45 Hz. A pokud je vděčnost vnímána skutečně od srdce jako projev někoho, kdo si vašeho skutku opravdu váží, vibrace stoupne až na 140 Hz a může být i vyšší než 200 Hz.

Jste velkorysí – jste schopni se rozdělit s druhými o svačinu, pomoci při přenášení lodi na jezu, pomůžete někomu v nouzi, když se mu převrhne loď na Berounce (jako my, když jsme pomáhali lovit v r. 1992 předměty cizím mladíkům, co se „udělali“ na jezu) – tak to je 95 Hz.

Dokážete ocenit něčí pomoc - něčí skutky, dovednosti, umění, zkrátka cokoli pozitivního. Miluji staré obrazy a sochy, architektonické skvosty, třeba vyřezávané schodiště na zámku Lednice – řezbáři byli fakt šikovní, nebo umění stavitelů mostů, hradů a zámků atd. Já třeba ocenil umění pilotáže a skromnost kamaráda Tomáše v r. 1994, když mne vzal do kokpitu letadla a letěli jsme do jižních Čech. Nebo jsem ocenil skromnost a fotbalový um spolužáka Honzy Suchopárka (rok 1996), když získal titul vicemistrů Evropy. Kdo dokáže ocenit druhého, jeho kvality, ten projevuje vibrace cca 145 Hz.

Empatie a láska – milovat druhého i s jeho chybami, nevyčítat mu je a naopak vyzdvihovat to dobré, aby se měl od čeho odrazit. A pokud to dokážete udělat i u člověka, co vám někdy ublížil, to je opravdové mistrovství – a tehdy roste vibrace až na 150 – 220 Hz. Mně osobně velmi ublížil můj strýc (a celé naší rodině), já mu ovšem odpustil (to ale neznamená, že jsem se mu nedokázal postavit a bránit) a jsem schopen všechny jeho krásné vlastnosti a skutky vyzdvihnout – v roce 1982 jsme cestovali do Domažlic, tam mi zajistil vadné čtyřkolečko a mohl jsem zas jezdit na kole. Umožnil nám jezdit na hory a na tábory, naučil mě řadu řemeslných dovedností, seznámil se zajímavými lidmi, postavil před domem tenisové hřiště (rok 1981), vzal mě na chatu k Bundovým – bylo toho mnoho a o všem píšu ve svém webu. I za to co naší rodině provedl, i přesto jsem jej nezatratil a umožnil mu důstojný život a příležitost k nápravě. Mohu o sobě prohlásit, že jsem vůči svému strýci empatický a láskyplný, a že v jeho případě tímto skutkem vibruji na 200 Hz.

Bezpodmínečná láska – ještě vyšší stupeň je láska ke všemu živému – respektovat všechny živé tvory, jejich jedinečný život ve všech podobách, v té úžasné rozmanitosti – ponechat jim svobodnou vůli rozhodování a nezasahovat do jejich životních projevů, pouze se s nimi sdílet. Tento přístup již vyžaduje určité mistrovství. Takový člověk již vibruje na 250 Hz a může vibrovat i na vyšších frekvencích. Pokud se chcete o takovém příkladu dočíst, zalistujte v roce 1986 – v Bedřichově, ale hlavně na Lužnici – malovali jsme s Pavlem Sehnalem trička na vodu a připravovali úžasnou výpravu – trička každý z nás dostal darem, Mezerovi zajistili darem ubytování na chatě a pro většinu z nás i plavidla, vytvořili jsme tehdy skupinu lidí, kde to vibrovalo na vysokých frekvencích, a na tento popud jsem se rozhodl začít psát kroniku a pokusit se být lidem prospěšný i touto formou - psaným slovem. Vodácká výprava po Lužnici měla značný vliv na mé "specifické poslání" podávat lidem informace pokud možno srozumitelnou a jasnou formou, s využitím bohaté slovní zásoby mateřského jazyka, který patří právem k nejkrásnějším slovním projevům nejen na této planetě, ale v celém vesmíru. Na výpravu po Lužnici jsem navázal i v dalším životě a v podobném duchu jsem se snažil žít i na Pazderně od roku 1993. Na vodáckých výpravách jsem se pomyslně objímal s okolními stromy, rostlinami, sledoval tok řeky, všechny ty krásné projevy přírodní scenérie. Troufám si říci, že tam tehdy vibrace překračovaly běžně 150 Hz. Nezištná pomoc, empatie, ocenění, milovat přírodu a vše živé, to byly běžné každodenní jevy v místech i bez patřičného komfortu právě tam, mezi „koňáky“, kde byla stále jen každodenní fyzická dřina, ale nádherné psychické zážitky.

A jedna maličkost na závěr – každé pozitivní chování ovlivňuje vaše okolí, dáváte tím příležitost ostatním změnit jejich život k lepšímu, stačí tedy být pozitivní a láskyplně se chovat k druhým a tím si plníte i své pozitivní poslání. A vězte, že cokoli vysíláte, se vám (znásobeno) vrací, to dobré, i to špatné – to je základní vesmírný zákon (a podle plodů, které sklízíte, také poznáte, jak na tom skutečně jste).

Tajemství života je ve skutečnosti neuvěřitelně jednoduché. Nenechte se ovládat, nenechte se okrádat!

Virus HIV a nemoc AIDS - tohle byste měli vědět Na tomto odkazu se vám možná otevřou oči, pokud je máte stále ještě zavřené, a možná procitnete, pokud stále ještě spíte hlubokým spánkem naivního prosťáčka ...

https://www.uspesna-lecba.cz/aids-hiv-je-podvod-svetoveho-rozsahu/

Bílý rafinovaný cukr Vás rafinovaně okrádá o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Bílý cukr = bílá nemoc = bílá smrt. Bílý cukr můžete nahradit hnědým cukrem, nebo ještě lépe - melasou. A pochopitelně sladit lze přímo ovocem či ovocnými šťávami a cukr používat spíše výjimečně.

Alkohol Vás rafinovaně okrádá o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Alkohol = buněčná smrt. Viděli jste někdy umírat alkoholika na cirhózu jater a selhání ledvin? Já ano, a vidět bych Vám to nepřál, natož být v jeho kůži. Kdo nadobro odloží alkohol, ten je nakročen ke správné cestě - cestě k sobě.

Cigaretový kouř Vás rafinovaně okrádá o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla a usazený dehet v organismu, to je doslova pohroma. Proč se ještě zvířata nenaučila kouřit? Cigarety = dehtová smrt.

Stres, to jsou extrémy ve stovkách podob (hluk, smog, nadměrné vedro, prochladnutí, nedostatek pohybu, psychické vyčerpání, sledování negativně laděných filmů, pořadů a zpráv, přehnaná fyzická aktivita, adrenalinové akce, přejídání, alkoholové excesy, oslavy, pojídání sladkostí, nedostatek spánku, regenerace a odpočinku, workoholismus atd. atd. - to všechno Vás rafinovaně okrádá o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Stres = smrt z vyčerpání.

ORGÁNOVÉ HODINY

velmi dobře zpracovaný popis orgánových hodin (zdroj honzazkrkonos.cz) si můžete přečíst zde na Honzových stránkách

Negativní myšlenky a následně negativní činy (závist, zloba, nenávist, pomstychtivost, žárlivost, předsudky, vztek, zuřivost, agresivita, arogance, neschopnost tolerance, neschopnost empatie a komunikace, atd.) Vás rafinovaně okrádají o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Zloba = zlostná smrt.

Další nevhodné potraviny (zejména průmyslově vyráběné s umělými aditivy) Vás rafinovaně okrádají o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Ačkoli jste statní nebo otylí, jste podvyživení. Podvýživa = buněčná smrt.

Chemické léky Vás rafinovaně obírají o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Jen málo lékařů se skutečně zaměří na příčinu nemoci, jen málo lékařů používá svou intuici. Nedostatek intuice = impact smrt.

Nedostatečné vědomí (sebevědomí) a falešné ego Vás rafinovaně okrádá o poslední zbytky minerálů, stopových prvků a zásadních biologických látek pro správné fungování Vašeho fyzického těla. Pracujte na sobě, ne na materiálu! Ostatně, máte na výběr - svobodná vůle nebo osud? Egoismus = osudová smrt.

Velkou pozornost byste měli věnovat doplňování magnézia v organizmu, vzhledem k tomu, že je jeho obsah v potravinách omezený, ve srovnání s dobou cca před 30 lety. Jak je hořčík důležitý minerál, jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Je jedním ze čtyř základních prvků, které jsou nutné pro udržení stabilního pH lidské krve (vápník, hořčík, draslík a sodík). Tělo jej potřebuje k více než 300 biochemickým reakcím, nemůžete bez něj dýchat, hýbat se, nefunguje nervová soustava a mozek, dochází k ucpávání cév vápenitými bloky. Bez hořčíku prožijete hluboké stavy depresí, vedoucí až k sebevraždě, budete se cítit pod tlakem jako v papiňáku, budete se dusit, trpět závratí, neschopností pohybu, nebudte moci klidně spát, vaše tělo si neodpočine ani v noci - těmto děsivým scénářům se lze vyhnout doplňováním magnézia. Vynikající odkazy k funkci hořčíku v organismu a jeho doplňování naleznete na tomto odkazu - léčitel Jaroslav Zajíček "Hořčík - kladivo na deprese" a prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc vám dopodrobna vysvětlí vše potřebné. Zajímavý odkaz s vyprávěním o hořčíku, napsaný srozumitelnou formou pro každého, naleznete zde na webu lecitel-janvas .

Nezapomínejte také na vitamín D - sluneční vitamín, o jeho důležitosti vám opět upřímně a fundovaně vše sdělí léčitel Jaroslav Zajiček (vitamín D) na tomto odkazu.

Víte, co to je vitamín K2 - MK4, MK7 ? Chcete-li se cítit ve zdravé kůži, tak svou pozornost na něj zaměřte. Dnes je to s vitamínem K2 podobné, jako s hořčíkem.

Podnětem k zamyšlení je také kyselina chlorovodíková v žaludku. Až na malé výjimky bývá příčinou žaludečních a dvanácterníkových vředů její NEDOSTATEK, nikoli její nadbytek. Mimochodem, právě deficit magnézia je jedním z rizik vzniku vředové choroby a ono známé "pálení žáhy" a překyselení nevzniká v důsledku nadbytku TÉTO kyseliny, ale jiných - ODPADNÍCH kyselin. Již staří Egypťané si byli dobře vědomi faktu, že dokud je v žaludku dostatek HCl, do té doby budeme žít ve zdraví. Já osobně považuji za jednu z nejzdravějších zelenin červenou řepu. Dopřejte si ji alespoň obden - čerstvou nebo jako šťávu, obsahuje mimo jiné i betain, tedy biologicky dostupnou formu kyseliny chlorovodíkové pro lidský organismus. Jaroslav Zajíček vám o této životně důležité kyselině více sdělí na tomto odkazu.

Pitný režim? Představa, že uvidíte v lese srnku s cigaretou v tlamě, je směšná, ale viděli jste někdy srnku, jak si hlídá pitný režim? Napije se, když má žízeň. Nemusíte ani chodit do lesa, stačí pozorovat domácí zvířata. Máte doma kočku nebo psa? Tak je pozorujte a zjistíte, že si neměří množství vypitých tekutin, nenosí u sebe žádný papírový bloček, mobilní telefon nebo tablet. U tekutin platí zlatá střední cesta, stejně jako u jídla. A co pít? Čistou, neochucenou, pokud možno středně tvrdou pitnou vodu, nesycenou oxidem uhličitým. Můžete si občas dopřát neperlivou Magnezii nebo Mattonku, k pití je vhodný slabší černý čaj. Čaj připravujte tak, že první nálev louhovaný cca půl minuty, vylijte a pijte teprve druhý nálev. Do prvního nálevu se sice vyluhuje určité množství cenných látek, ale také většina kofeinu, bez kterého se Vaše tělo rozhodně obejde. Malé množství slabší kávy budiž, ale jen výjimečně. Káva na sebe váže při své metabolizaci řadu chemických prvků a Vaše tělo o ně spíš okrádá, než obohacuje. Zejména o hořčík. A zelený čaj je vhodnější spíš v letním období, protože výrazně ochlazuje tělo. A kdo má potíže s trávením, by měl pít raději pouze slabý čaj černý. A nezapomínejte na polévky. Polévka je grunt, říkalo se za časů našich babiček. Polévka (nejlépe domácí, ne pytlíková) dodá tělu spoustu cenných živin a také tekutin, takže pak do sebe nemusíte lemtat další vodu z petky.

Ovocné a zeleninové šťávy? Záměrně je nezařazuji mezi pitný režim, neboť je to potravina. A jaká! Možno říci superpotravina plná enzymů, minerálů a vitaminů a dalších látek, které ani současná medicína a biochemie nedokáže analyzovat. Šťávy z ovoce a zeleniny jsou grunt, stejně jako polévka. Odšťavňovač by měl být v každé domácnosti a klidně by mohl vytlačit friťák nebo třeba televizi, což jsou "výdobytky", bez kterých budete žít mnohem šťastnější život. A denně trochu mrkvové šťávy s jablkem nebo šťávy ze zelí, nebo z ananasu, z pomeranče a grepu a máte jistotu, že jste své tělo a mysl zas posunuli o nějaký ten decimetr kupředu. Dr. Norman Walker o tom věděl své a na tomto odkazu si o něm něco můžete přečíst.

Obejmout ? Určitě ano. Lidé si při setkání podávají ruce, to je chvályhodné gesto, a co teprve objetí! Kdy jste se naposledy s někým objali? A kdy jste naposledy objali strom? Květa Fialová to dělávala pravidelně, možná to vypadalo legračně, ale ona si byla dobře vědomá, co dělá, a proč. Tak na objímaní nezapomínejte, předáváte si mezi sebou drahocennou energii - energii Ducha a nezapomeňte: Energie (Duchovní energie) je nezničitelná, nevyčerpatelná, věčná, z Duchovní podstaty vzniká život a z Duchovní energie vzniká hmota. Ne naopak, jak si mnozí myslí.

Setkání s blbcem Nezapomínejte, že každý z nás se chová tak, jak nejlépe umí. Blbce plně respektujte, protože ani on není výjimkou. Neznamená to však plně přistoupit na jeho hru a umožnit mu, aby si k Vám dovolil svoje taktiky, které zkouší na jiných. Uvědomte si, že jeho negativní chování je jen ovládací loutkový program, který s ním cloumá, a když se necháte vtáhnout do konfliktu, bude Vám z Vaší aury odsávána energie (což je cílem tohoto chování), takže se pak budete cítit dost mizerně. Nejlepší je nevšímat si ho, odejít, anebo se naučit některou z mistrovských taktik, jak odvést pozornost jeho pseudomyšlenek do jiné problematiky. Intuice Vám napoví, jakou taktiku v té dané chvíli zvolit. Ostatně intuice, Váš tzv. vnitřní zrak, váš tzv. pocit, je to zásadní, čemu byste měli důvěřovat.

Maso Já osobně jsem vegetariánem již dvacet let. Lidské tělo se bez něj úplně obejde, navíc máme dlouhá střeva, která nejsou pro trávení masa přizpůsobena. Nejsme zkrátka dravci, jejichž trávicí systém maso tráví lépe. V dlouhých střevech maso hnije a k tomu se do krve vyplavují stresové hormony, jež vznikají při usmrcení zvířete. Nevím, jak vy, ale já se na smrti zvířat nepodílím. Mám doma také nějaké domácí živé mazlíčky, o které s láskou pečuji, a představa, že bych jim oznámil: "Tak a teď vás zabiju, uškrtím, zardousím, vykuchám, uříznu hlavu a pochutnám si na vás" - už jen tato pouhá slova mi zvedají žaludek a ježí chlupy. Víte, co prožívají zvířata na jatkách? Až půjdete do Kauflandu nakupovat a projdete se kolem pultu s uzeninami a masem, zkuste si vybavit sami sebe, jak vás vedou na popravu. Jak se asi budete cítit s vědomím, že za chvíli vás oběsí, nebo zastřelí, nebo useknou hlavu. Zvířata jsou živí tvorové, vše vnímají a cítí se úplně stejně jako vy při této představě, kterou si můžete v tom Kauflandu navodit. A pokud vám nestačí ani Kaufland, tak podnikněte exkurzi na jatka. A jestli ani to s vámi nepohne, tak se nad sebou zamyslete, protože vaše falešné ego vás ovládá, jste necitliví a "kdo s čím zachází, s tím také sejde". Pamatujte na základní vesmírný zákon, že "vrána k vráně sedá", že k sobě přitahujete bytosti podobného smýšlení, a že vrah se stává obětí a oběť vrahem. Oba typy energií se přitahují a pokud své chování nezměníte, skončíte na tom popravišti i vy sami. A pokud se této tezi vysmíváte a nerespektujete vesmírné zákony, neznamená to, že neexistují, a že se vás netýkají. DUCHOVNÍ = VESMÍRNÉ ZÁKONY PLATÍ PRO KAŽDÉHO - BEZ VÝJIMKY.

Mléko jako potravina – bez mléka, stejně jako bez masa, se člověk dokáže obejít. To je nesporný a prokazatelný fakt. Zajímavé je ovšem podívat se na mléko a mléčné výrobky také jako na potravinu alternativní, zda je vhodná, či nikoli. Musíme samozřejmě respektovat osoby s laktózovou intolerancí, tedy neschopností trávicího traktu metabolizovat mléčný cukr – laktozu. Nyní se ovšem zaměřme na tu většinu z nás, která s trávením mléčného cukru potíže nemá. Mléko je potravina určená pro výživu mláďat, samozřejmě je v tomto ohledu pro člověka ideální mléko mateřské – lidské. Budete jistě souhlasit s tím, že zvířata v přírodě mléko nepijí, ale měli bychom se na celou věc dívat se zdravým selským rozumem. Jako příklad bychom mohli uvést např. kočky – můj život provází kočky v podstatě od narození, již od svého útlého mládí se o ně s láskou starám a snažím se jim dopřát kromě lásky a péče také vhodnou potravu. Díky tomu také všechny kočky, co jsem měl, neměly NIKDY žádné zdravotní potíže. Opravdu žádné, nikdy jsem nevolal veterináře, a že bych mohl, protože má bývalá láska Barbara Stadlerová je dnes provdána, jmenuje se Lenská a je vyhlášenou veterinářkou na kladenském okrese – MVDr. Barbara Lenská. Kočky, na rozdíl od psů, mají lepší intuici, jsou více nezávislé, nejsou tolik fixovány na svého pána či paní, a tak snáze rozeznávají, co je pro ně dobré, a co není. Například mám v bytě celkem 65 květin a většinu z nich prudce jedovatých. Moje kočky samy od sebe dobře ví, kterou mohou okusovat, a které se vyhnout. Nikdo je to neučil, zkrátka to ví – to je ten vnitřní hlas – intuice. A jejich intuice funguje velmi dobře i u stravy. Dostávají kvalitní prémiová krmiva, granule, někdy kapsičky, ale také si často dopřejí mléko nebo bílý jogurt. Nepohrdnou ani brokolicí, mrkví, arašídy, a jsou tak čilé, krásné, s hladkou a hustou srstí, že byste jim jejich pokročilý věk stěží hádali. Kravské mléko pro kočky. Kočky u babičky dostávaly mléko pravidelně a dožily se velmi vysokého věku v plném zdraví i bez zásahu Barbary Lenské. A to samé kočky, co mám teď. Po mléce, které dostávají téměř denně, jim nic není, nemají ani průjem, ani jiné potíže. A jsme u toho! Ortodoxní zastánci makrobiotiky a čínské medicíny se zježí a projevují hněv a nesouhlas. Jistě, budu s nimi souhlasit v duchu, že není nutné kvůli mléku chovat v zajetí zvířata, protože rostlinná strava nám poskytne dostatek živin – to je ovšem možné pouze za předpokladu, že žijeme na jiné planetě, např. na Plejádách, kde je život na vyšší úrovni, a kde nejsou lidmi zabydlena místa s nedostatkem přirozených potravinových zdrojů, nehledě na absenci jedovatých rostlin apod. Na planetě Zemi jsou zkrátka odlišné životní podmínky a lidé se MUSÍ tomuto prostředí přizpůsobit. Kupříkladu se to týká zmíněného magnézia, které vlivem chemického hnojení a nešetrné agrotechniky dvacátého století z potravinových zdrojů výrazně vymizelo, a kvůli vyváženosti stravy bychom jej měli suplementovat třeba z tablet nebo z chloridu hořečnatého. Uvědomíte-li si tuto pravdu, snáze pochopíte i fakt, že mléko se tu může stát vhodnou alternativou stravy. Netvrdím, že se to týká zrovna středoevropanů, já osobně si dopřávám mléčné výrobky spíše výjimečně, a to s převahou bílého jogurtu, případně v okamžiku, kdy mě bohužel tato společnost nutí vydělávat peníze, a nemám dostatek času si zrovna v určitý den uvařit rostlinnou stravu, a je pro mně energeticky méně náročné namazat si chléb pomazánkovým máslem – tím pádem si lépe udržím vyšší vibrace, a jakmile to bude možné, budu se opět věnovat přípravě rostlinné stravy. Nahlédněme však ještě na mléko z jiného úhlu pohledu – z toho zdravotního, a to tam, kde lidé nemají takové možnosti, jako my, co nakupujeme v Kauflandu, a snadno si uvaříme třeba fazolový guláš. Existují totiž národy, které mléko využívají jako základní potravinu, je to např. v oblastech Mongolska, Kavkazu a podobných lokalitách, kde je nedostatek zeleniny, vyprahlá půda nevhodná pro její pěstování, a tito lidé chovají krávy, velbloudy, koně a yaky. Konzumují jejich mléko pravidelně, dopřávají si po staletí kefír a jogurt, kde jsou prospěšné bakterie, které pomáhají rozkládat bílkoviny. A přesto se tito lidé dožívají vysokého věku, a v pevném zdraví. Naši předkové v Evropě byli na mléko zvyklí, máme to v genech, jiná situace je ve střední a jihovýchodní Asii, kde mléko může skutečně vytvářet cizorodé látky, reakce nesnášenlivosti, tvořit hlen na sliznici a způsobovat trávicí potíže – odtud také pramení většina informací ohledně zahlenění mlékem, čínská medicína jej nedoporučuje z vlastní zkušenosti naprosto logicky, ale nejsou na světě všude jen Číňané. Lidský organismus dokáže z mléka čerpat spoustu živin, důležité je mít stravu pestrou (pokud to jde), a dnes máme v České republice v tomto směru velké možnosti, takže není nutné se stále futrovat mlékem. Měli bychom ovšem vyloučit maso (etické důvody a také proto, že v dlouhých střevech hnije a obsahuje stresové hormony uvolněné po zabití zvířete). Kromě masa nejezte bílý cukr – to je moderní zabiják. Nahraďte bílé pečivo celozrnným, dopřejte si třeba obilné kaše – nejlépe ve formě vloček – ovesné, pohankové, ječné, žitné, pšeničné, skvělá je quinoa – možností je mnoho. Do kaše klidně trochu mléka, vodu, k tomu čerstvé ovoce, ořechy, mandle, strouhaný kokos atd. Jezte pravidelně luštěniny, dají se skvěle upravit a jestli chcete poradit ohledně receptu, napište mi a rád vám odpovím. Luštěniny v kombinaci s (jakoukoli) obilovinou obsahují všechny esenciální aminokyseliny a vyživí tělo lépe než maso. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl bych s vášní sobě vlastní provozovat oblíbenou kulturistiku (v rozumné formě bez anabolik). Ve svém velmi pokročilém věku mám lepší kondici a těším se lepšímu zdraví, než ve dvaceti letech – zdá se to jako nesmysl, ale nemám důvod vám lhát – lhal bych i sám sobě a karmicky se zatěžoval. Kromě stravy a pohybu, nejlépe v přírodě mimo město, je ovšem důležitá i práce na sobě, vlastních myšlenkách a činech, na chování k sobě samému, k ostatním lidem, ke zvířatům a rostlinám – čím vyšší vědomí, tím vyšší vibrace, a také tím delší a krásnější život. Člověk nemusí umírat ve sto letech, může se dožít mnohem vyššího věku, třeba tisíce let. Není to problém, stačí jen mít ty správné a pravdivé informace – to know how, a také mít dostatek vlastní dobré vůle.

Velmi rozumný pohled na stravu má PharmDr. Margit Slimáková. Já osobně ji považuji za nádhernou ženskou, ať mi to promine ona i její manžel, vnímám ji jako krásnou bytost s otevřeným srdcem. Ona používá svůj selský rozum a snaží se na celou problematiku dívat pohledem na základě vlastních zkušeností a poznatků ověřených praxí. Varuje hlavně před nepřirozenou potravou, která je lidem předkládána v podobě polotovarů, pochutin, cukrovinek a fastfoodu. Varuje před slazenými limonádami, sycenými oxidem uhličitým, před alkoholem, drogami a cigaretami, před upravenými potravinami GMO, ale třeba i před instantními extrudovanými výrobky, které jsou zbavené živin a mnohdy se, jako např. extrudovaná rýžová kaše, vyrábí z bílé hlazené rýže. Výživové poradenství je také její obor, který si tu zvolila jako své pozitivní poslání, vykonává jej s láskou a baví jí to, což je v zásadě velmi důležité.

Energetické zóny Na lidském těle existují hlavní a vedlejší energetické zóny, známé též pod pojmem čakry, které zásobují tělesnou schránku dostatkem energie. Pokud jsou otevřeny a energetické kanály jsou průchodné, tělo má dostatek prostředků k tomu, aby se mohlo regenerovat, léčit a uzdravovat. Pokud v některé z nich vzniká blokáda, časem se může projevit ve fyzické rovině nějakou nemocí. Základních čaker je sedm, ale víte, že nejsilnějšími energetickými body na těle jsou (v pořadí od nejsilnějšího zdroje) střed hrudníku (srdce), pak následuje pupík, potom temeno hlavy (korunní čakra), pak kostrč a pátou njsilnější energetickou zónou jsou plosky (tedy dlaně a chodidla)? Jedná se o energetické kanály, nikoliv fyzické, nemá to tedy nic společného s nervovými zakončeními. Kupříkladu genitálie jsou zásobeny mnoha nervovými vlákny a přesto nejsou silnější energetickou zónou, než třeba chodidla. Máte-li to štěstí a můžete se milovat s milujícím a milovaným partnerem, nezapomínejte svou pozornost zaměřit kromě hrudníku (poprsí) i na hlazení po vlasech, na stimulaci pupíku, na kostrč, na laskání a líbání dlaní a na jemnou (motýlí) masáž a jemné hlazení chodidel. Ta obzvlášť přináší pozoruhodné výsledky, že vás to může docela překvapit. Chodidla mnoho lidí podceňuje a přitom jsou jedním z nejefektivnějších léčebných elementů.

Spoustu zajímavého čtení naleznete na webových stránkách, jejichž vznik se datuje do roku 1997. Vlastníkem webu je Ivo Aštar Benda a někteří z vás nesprávně zaměňují tento web za sektu. Sekty totiž mají svá pevná vnitřní pravidla a podléhají hierarchii, kterou řídí jejich "guru", a tito lidé pak žijí svérázným životem uvnitř této skupiny.

Web však vznikl zásluhou Iva Bendy, jež zde nashromáždil "pod jednou střechou" celou řadu materiálů dostupných jinde na Internetu, nebo formou scanů knih, vydaných převážně v průběhu dvacátého století. Součástí webu jsou i fotografie, různé grafy a schemata a některá sdělení, s nimiž se zde pochlubili ti, co se snaží telepaticky komunikovat s pozitivními entitami ve vesmíru. Jde tedy o příspěvky vedené podobně, jako je na různých blozích nebo web stránkách prostor k veřejné diskusi. Příznivci tohoto webu se občas scházejí jako přátelé na akcích typu přednášek či meditací, ovšem nejde o uzavřený sektářský okruh stoupenců jakéhosi "učení", kteří plní příkazy svého guru a dalších nadřízených. Každý se podílí na společné tvorbě svou vlastní prací nebo příspěvky, sám za sebe, asi tak, jako se v jedné firmě vyrábí např. automobily. Máte-li tedy zájem dozvědět se něco ze zajímavých knih, např. od George Adamského, Giorgia Dibitonta, či Neala Walsche, anebo si prohlédnout grafická díla, či jiné materiály, zde je odkaz na vesmirni-lide (literatura), případně odkaz na hlavní stránku tohoto webu.

V souvislosti se současnou situací - ve spojení s koronavirovým bláznovstvím se opět na povrch vynořuje další hrozba. Ta je varováním zejména lidem, kteří jsou na nízké úrovni duchovního uvědomění, a budou si volit destruktivní a sebedestruktivní životní cestu odpovídající svému stavu. Mezi nimi se však najdou i lidé, kteří potřebují odněkud získat informace, aby si mohli uvědomit některé souvislosti, a rozhodnout se, čemu dají přednost, a jakou variantu prožitků na své životní pouti si zvolí.

NEBUĎTE OVCE - NENECHTE SE SLEDOVAT - NENECHTE SE OČKOVAT - NENECHTE SE OČIPOVAT

Nenechte se sledovat pomocí mobilů, nesdílejte svou polohu, odmítejte tento zvrhlý systém!

Koronavirová pandemie je vynikající záminka či důvod (příčinné souvislosti se tu vzájemně prolínají) k tomu, mít pod kontrolou pohyb osob – trasování pomocí mobilu. To vše je nástroj „Velkého Bratra“, jistě jste o tomto termínu kontroly lidstva slyšeli. Ovšem samotné sledování osob, kde se pohybují, je „o ničem“, jde jen o to, aby si lidé zvykli, že tento postup je legitimní, žádoucí a „normální“.

Nebude pak totiž problém lidem podsunout ještě větší omezování a kontrolu vlastní svobody. To vše je příprava na ovládání lidstva pomocí mikročipů. Bohužel se na Internetu tyto informace zvrtly v nepochopení, že např. údajně Bill Gates připravuje vakcíny s mikročipy, nebo že se čipy budou implantovat do potravin, nebo snad dokonce práškovat letadly. To vše jsou nesmysly – jde o to, že nepůjde o hromadné rozsévání jakýchsi elektronických součástek - ale

KAŽDÝ, KDO SI TOTO SÁM ZE SVÉ SVOBODNÉ VŮLE ZVOLÍ, BUDE ČIP POD KŮŽÍ VYŽADOVAT. NIKDO MU JEJ PŘÍMO NEVNUTÍ, POUZE RAFINOVANĚ JEJ DONUTÍ VNĚJŠÍ TLAK STRACHU A RŮZNÉ ZÁMINKY ČI DŮVODY K TOMU, ŽE TEN ČIP JE POTŘEBNÝ, ŽÁDOUCÍ ATD. Takových lidí je ale bohužel drtivá většina a někteří, co nejsou pevně rozhodnuti, se nechají zviklat davem a davovým šílenstvím, což už se kupříkladu projevuje dnes, kdy kvůli koronaviru lidé podnikají mnohdy až nesmyslné a neodůvodněné kroky.

ČIP bude individuální, s jedinečným identifikátorem – číslem, podobně, jako to měli vězni v koncentračních táborech. Čip tedy nebude práškován ani rozséván v jídle, BUDE PŘIDĚLOVÁN INDIVIDUÁLNĚ. Každý, kdo si jej vyžádá, resp. kdo čipovou totalitu bude podporovat, schvalovat, a nebude ji odmítat, jej obdrží jako individuální výrobek a bude poté ihned zařazen do databáze pod tím svým jedenáctimístným číslem.

Všimněte si, jak do sebe vše zapadá, aby si lidé přivykli na postupné kroky této "neviditelné" genocidy. Občanské průkazy s čipy, platební bezkontaktní karty, karty s čipem pro vstup do sportovních areálů, aquaparků, vozidel hromadné dopravy atd.), čipy pod kůží zvířat, ale i např. placení z bankovního účtu pomocí otisků prstů atd.

Čip pod kůží však nemá POUZE identifikační funkci, kdyby tomu tak bylo, nikdo by se nenamáhal něco takového konstruovat. Pouhé monitorování, kdo se kde nachází, a co právě dělá – to nic není – prostě se na vás někdo dívá, asi tak, jako kdybyste běhali po stadionu a hráli fotbal.

Čipy totiž dovedou vstřikovat myšlenky, výrazně ovlivnit nervovou soustavu a práci mozku, např. vám na dálku kdosi přes program na serveru bude neustále vstřikovat informace, že byste měli vaše nové auto shodit ze skály, a poté zavraždit brutálním způsobem své děti, nejlépe je podřezat jako rituální vraždu. A ty myšlenky budou natolik silné, asi jako paranoia u schizofreniků, a nakonec vás donutí k takto ohavným činům. Dokážete si něco takového představit? Žádná lítost, žádná láska, žádný soucit? Jistě, zní to drsně, ale to vše je v plánu a postupně se tato hnusná genocida připravuje v laboratorních podmínkách.

Bude k tomu potřeba výkonná páteřní síť – pokrytí 5G, připojení k Wi-Fi pokud možno všude a postupně také zdarma. Dále rozsáhlá disková pole, výkonné servery, s maximální redundancí a bezvýpadkové atd. To vše se postupně připravuje, je to program tzv. digitalizace (autonomní vozidla, chytré domácnosti atd. - jsou také součástí tohoto programu) a lidé jsou na to připravováni již dnes. Nahrává k tomu i placení platební kartou a zrušení peněz v hotovosti – to je další významný krok. Snažte se tedy raději platit všude hotovostně a nepreferujte placení kartou a přes internet banking.

První informace, že lze na dálku řídit krysy, navádět je na cíl, unikla do médií již v roce 2005 – bylo to zveřejněno v tisku v Lidových novinách a deníku Právo – tyto výstřižky jsou k dispozici (scan) na www.vesmirni-lide.cz

Totální ztráta vlastní identity a svobody – totální loutka v cizích rukou, vstřikování myšlenek, ovládání nervové soustavy a mozku, sebevražedné a vražedné scénáře, obrovská deziluze, smrtící deprese, nenávist, sebenenávist a umírání v ukrutných bolestech a v osamění, bez pomoci, bez lásky – tohle vše vám hrozí tehdy, pokud si necháte implantovat čip pod kůži. Zpočátku to bude přinášet samé výhody, no pochopitelně, neboť když se ptáček chytá, pěkně se mu zpívá. To však nabere brzy jiný směr a jedním z ovládacích programů, který vám bude do mysli vstřikován a přebije vaše vlastní myšlenky, je informace, že za žádnou cenu nesmíte čip z kůže vyjmout, neboť byste ihned zemřeli.

JAK SE TĚM VŠEM SRAČKÁM VYHNOUT?

Pracujte na sobě (ne na materiálu a na majetku, ten by vám nebyl v případě čipové totality k ničemu, neboť bude lidem veškerý majetek odebrán včetně nemovitostí).

Zvyšujte vlastní vědomí - sebevědomí – viz Duchovní cesta na webu vesmírní-lide.cz. Lidé, kteří mají vyšší tzv. osobní vibraci, jsou láskyplní a nejsou do velké míry ovládáni, a plní si tu své tzv. světelné poslání tj. pozitivním životem v lásce a harmonii, přátelství atd., případně někteří si tu ještě k tomu zvolili poslání léčitele, meditátora, informátora), tak ti všichni budou včas odvoláni buď formou přirozeného zvýšení vibrací - převibrování těla, nebo evakuací do vesmírných plavidel pozitivních civilizací, které jsou tu na oběžné dráze země ve výšce cca 80 km, neustále, den co den přítomny již desítky let. (Přelety těchto plavidel lze v noci pozorovat a družice to nejsou – družice nemá svůj vlastní zdroj světla a odráží pouze světlo sluneční či odražené z Měsíce, a to není pouhým okem téměř zaznamenatelné, zatímco přelet vesmírné lodi je vidět zřetelně a mnohdy i překryje svit okolních stálic – hvězd.

Proč bude zrovna jedenáctimístné číslo v čipech? (Číslo 11 je symbol Ďábla – symbolizuje 1 + 1 - dva nesmířené tábory pozitivního a negativního života. Mimochodem, negativní život, až se splní ona původní myšlenka, jak by vypadal život vzhůru nohama, se navěky zruší. Negativní stav – ďábel, Satan, či jak to nazvat, je jen DOČASNÝ STAV, NIKOLI TRVALÝ!!! Aneb ZLO JEDNOU POMINE A NIKDY JIŽ NIKDO VÍCE NEBUDE TRPĚT. Všechny ty hnusné prožitky se ovšem zachovají ve formě prožitých informací a zkušeností a budou k dispozici pouze k nahlédnutí každému ve formě neškodné virtuální reality, nikoli v té aktivní, jaká je dnes. Více Info na vesmírní-lide.cz)

A nyní tedy posuňme časové kontinuum o půl století zpět, do roku 1968...

Narodil jsem se uprostřed období tzv. "reálného socialismu", v kladenské porodnici. Pokud se mě ovšem budete ptát na místo narození, uvádím Buštěhrad. Pochází odtud Jiří Krampol, Buštěhrad je úzce spjat se jménem Ota Pavel, který tu trávil své dětství, svého času v Buštěhradě vzkvétal barokní zámek s přilehlým parkem. Severozápadní okrajová část obce sice vzhlíží k nevzhledné hlušině, nechvalně proslulé pod názvem Buštěhradská halda, Buštěhradská halda je dnes již zarostlá a vypadá spíš jako stolová hora, tyčící se za buštěhradskou školou nedaleké kladenské hutě a doly však zajišťovaly obživu mnoha šikovným a zdatným rukám. Kladenské ocelárny POLDI byly ve své době světoznámým výrobcem ocelových slitin, od konstrukčních ocelí, až po kvalitní žárupevné a žáruvzdorné materiály, nebo ocel třídy 17 - Anticorro.

Poldi Kladno a Buštěhrad si snadno vybavíte, až budete brát do ruky nerezové kuchyňské příbory a nože, Nože značky Thomas jsou v podstatě jediné, které dnes využívám. Jedná se o speciální sérii celonerezových nástrojů - výborně se drží v ruce, dobře se s nimi pracuje, snadno se umývají a nehrozí poškození rukojeti, jak to často bývá u vícedílných výrobků. Spojení praktičnosti, elegance, funkčnosti a trvanlivosti v jednom kusu nerezové chromniklové oceli. někteří z Vás mají v těle kloubní náhrady, někomu pomohly ocelové šrouby a dlahy zpevnit zlomené kosti. Z nerezové oceli se vyrábí i skladovací tanky na mléko, zařízení pro potravinářský, chemický, farmaceutický a stavební průmysl, setkáváme se tedy s těmito výrobky, bez výjimky, každý den.

V Buštěhradě bydleli moji rodiče, pocházeli z rodin, jejichž domy byly od sebe vzdálené pouhých 130 metrů. Tuto oblast jsem si vybral pro svou inkarnaci - genetiku těla a životní prostor, který mi vyhovoval, abych zde prožil život podle svých představ. Moje tělesná schránka byla počata na Štědrý den a narodil jsem se v den, kdy slaví svátek Zlata. Zřejmě jsem byl pro své rodiče a prarodiče očekávaným zlatým pokladem, co má nějakou spojitost s narozením malého Ježíška :-) Každopádně jsem si vybral ke zrození časoprostor a rodiče takové, aby výsledný efekt byl pro mě tou nejlepší volbou. S odstupem času si jen zpětně potvrzuji, že bych nechtěl žít v jiné rodině, a že bych svou volbu neměnil.

Ze čtvera ročních cyklů mám nejraději podzim. Ve dnech podzimní rovnodennosti jsem se narodil, znamení Vah je pochopitelně obdobím vyváženosti, rovnováhy polarit, fáze klidu a relativního odpočinku, což je na této planetě, co ji lze přezdívat „planetou vzhůru nohama“, nesmírně důležité.

Zamiloval jsem si zimu se všemi jejími podmanivými kouzly, proměnu krajiny zakryté sněhovou poduškou, vánoční čas, kdy lidé alespoň na pár dnů zapomenou na tu honbu za materií, a vzrušení z hlubokého prašanu v lesním průseku, s výhledem do spící zasněžené země.

Jarní rovnodennost je obdobím aktivity, kvetoucích pampelišek, sedmikrásek, kopretin, azalek, tulipánů, narcisů, krása živých bytostí má nejmocnější magii. A tím bych asi skončil. Letní období, ač to zní možná překvapivě a troufale, zrovna moc v lásce nemám. Zvlášť v poslední době, kdy extrémní výkyvy počasí a časté teplotní rekordy do plusových hodnot nutí každého z nás sahat až za hranice svých rezerv. Léto je pro mě čas vodáckých výprav a horských bystřin, kudy volně proudí záporné ionty, daleko od městských aglomerací plných výfukových zplodin snad té nejbláznivější technologie dvacátého a zdá se, že i jednadvacátého století – spalovacího motoru.

Na téma životního prostředí versus technický pokrok bylo již napsáno tisíce svazků, nebudu tu nosit pokácené dřevo nazpět do lesního porostu, jen se pozastavím nad tou dnešní uspěchanou dobou. Kam se poděl duchovní život? Kde je láska, tolerance, pochopení, empatie, nezištná pomoc, kam se vytratily tyto základní hodnoty, bez kterých jsou všichni lidé kastrovanými eunuchy? V jednom krátkém zamyšlení jsem zahlédl termín „osamělost v davu“. Hořkost z osamocení i ve zdánlivě „normálních“ rodinách, partnerských vztazích, v zaměstnání, ve společnosti.

Erich Maria Remarque kdysi prohlásil, že: „Člověk bez lásky je jako mrtvola na dovolené“.

Vážím si každého, kdo se řídí svým srdcem, kdo používá svou intuici a selský rozum, a kdo negativní myšlenky, co se mu občas v mysli zjeví, přebije těmi velkorysými a láskyplnými. Takoví lidé tu jsou. Jsou jako zrnka zlata v řece Otavě, hluboko ukrytá, ne snadno se hledají, není jich mnoho, na rozdíl od bežných kamenů a oblázků písku, a jsou nadějí pro všechna zatvrzelá srdce.

V roce 1972 jsem se s rodiči, s dědou a strýcem z matčiny strany, a s černou kočkou jménem Macek, stěhoval do Lidic. Překrásné místo k bydlení. Po válce nově postavených 150 prostorných, moderních domů foto nových Lidic (ulice 10. června 1942) čerpáno z webu lidického památníku s přilehlými zahradami. Obec měla vybudovanou foto nových Lidic čerpáno z webu lidického souseda z Oradourské ulice, Bohouše Kučery kanalizační síť i s čističkou odpadních vod, veřejný vodovod, veřejné osvětlení, chodníky z žulových kostek a přívětivé nízké ploty foto nových Lidic čerpáno z webu lidického památníku z drátěného pletiva. Mohla se pyšnit rovněž parkovou zelení, fotbalovým hřištěm, rozsáhlým kulturním domem scan pohlednice nových Lidic z roku 1975 se dvěma kinosály a restaurací, foto nových Lidic čerpáno z webu lidického souseda z Oradourské ulice, Bohouše Kučery obecním úřadem se svatební síní, samoobsluhou, a malými obchůdky v sortimentu ovoce a zeleniny, drogerie, masa a uzenin. V podloubí nákupního "centra" nechyběla ani Místní lidová knihovna. I přesto, že po vyslovení jména "Lidice" běhá mnohdy člověku doslova mráz po zádech, i přes neuvěřitelné útrapy prožité v lidských osudech, i tehdy jsme tu dokázali v mysli překlenout onu děsivou dobu druhé světové války, spokojeně žít, vyzařovat láskyplnou energii, foto nových Lidic pořízené někdy na přelomu století, zdroj: wikipedie a čistit tato místa od všech negativních prožitků generací našich předků. Opusťme ale raději velmi krušnou první polovinu dvacátého století a věnujme se té druhé. Od šedesátých let na tuto planetu přicházelo stále více pozitivně naladěných bytostí s důležitým posláním. Cílem bylo poznat zdejší "bídu světa" na vlastní kůži a zároveň "PPPPPPPPPP" - Pozdvihnout Prapor Pokroku, Pomáhat Potřebným, Pilně Pracovat Pro Pozitivní Poslání.

Moje babička z tátovy strany, Anna Kachlíková, byla již několik let vdovou, její muž vystavěl v Buštěhradě, na starých základech, dům v lokalitě přezdívané "Na skalech" a zemřel ještě předtím, než jsem se narodil. Babička se nikam nestěhovala, zůstala Buštěhradu věrná a dodnes jsem jí za to vděčný. Dokázala vytvořit pro můj dětský svět potřebné zázemí a prostor, mohl jsem tu rozvíjet svou fantazii bez zábran a prožil jsem v domě "Na skalech" tak krásné dětství, jakým se může pochlubit jen málokdo. Samozřejmě, že svůj podíl na mém šťastném dětství měli i rodiče, ovšem až poté, co jeden druhého opustili. Jejich vztah totiž značně skřípal a kvitoval jsem v povděkem, když po desetiletém společném soužití konečně proběhlo osvobozující rozvodové řízení. Babičku v Buštěhradě jsem pak navštěvoval už jako desetiletý kluk, bydlel jsem i nadále s mamkou, s dědou a se strýcem v Lidicích a můj táta se vrátil do svého rodného domu Na skalech.

Dům je situován, řekl bych, až neuvěřitelně šikovně. Jeho poloha využívá pozitivního vlivu rozložení a proudění přírodních energií, podle zásad, dnes tak často slýchaného termínu, "Feng Shui". Zastavěná plocha se zahradou tvoří v půdorysu čtvrtkruh, jehož rádius směřuje na severozápad. Dům je ze západní a severní strany otevřený do krajiny, částečně krytý vzrostlými akáty, a v první řadě na kopci, s pěkným výhledem do okolního prostoru. Lokalita „Na skalech“ ke svému názvu nepřišla náhodně, ulice se táhne skutečně po okraji skaliska, pod jehož prudkým srázem, a daleko odtud, jsou postaveny pouze osamělé garáže. Zahrada je chráněna z jižní strany přistavěným domem a zděnou kůlnou, roh zahrady uzavírá široká obvodová zeď a proudící energie od vzrostlých akátů a ořechů putuje, zesílená kruhovou výsečí, plánek domu: Buštěhrad, Sladkovského, 219 jižním a východním směrem. Našim jediným sousedem z jižní strany byl velice pohodový starý pan Bílek, a z východní strany Krejzovi.

Často jsem si u babičky hrával, jak ve strmém svahu mezi vzrostlými akáty, tak i na zahradě, nebo v domě, neměl jsem ani tušení o nějakém Feng-Shui, zato jsem dobře intuitivně vnímal pocit štěstí při svých hrách. Dům byl postaven z opukového kamene, jeho široké obvodové zdivo dokázalo udržet v zimě teplo i při nízké spotřebě dřeva a uhelných briket a v létě interiér domu naopak příjemně chladil a poskytoval dostatečný azyl před slunečním žárem. Z tohoto, v okolí velmi rozšířeného, stavebního materiálu můj děda vystavěl i severní masivní zeď. Opuková clona dobře odolávala náporům větru, sněhu a deště, které na kladensku od severozápadních směrů běžně přichází, horší to však bylo s tenkou cihlovou zdí, oddělující náš pozemek od Krejzů. Jednoho sobotního odpoledne v roce 1978, kdy jsem u babičky trávil víkend, parta zedníků křivou a chatrnou zeď strhla. Mezi nimi jsem na první pohled rozpoznal černé kudrnaté kadeře pana Sýkory, táty mojí spolužačky z Lidic, ty ostatní zedníky s cigaretou v ruce a s otevřenou lahví piva jsem neznal, ostatně, i naše sousedy jsem vídal jen letmo. Při občasných setkáních jsem je jen pozdravil a nyní mám příležitost, poznat je blíž. Po celý víkend byl průchod do sousední zahrady volný, mohl jsem se tedy nerušeně procházet i po jejich pozemku. Krejzovi měli syna Luboše, ten byl jen o rok mladší, než já, zbořená zeď nám umožnila rychleji se skamarádit a i přesto, že šikovní zedníci za pár dnů postavili zeď novou, tentokrát pevnou a rovnou, Buštěhrad 1983 nebyla již překážkou pro naše dětské plány.

Luboš byl velmi zvídavý, přesněji řečeno, hloubavý technický typ, a naštěstí sdílný, kamarádský, nesobecký a dostatečně citlivý. Takové Slunce v duši. foto: wikipedie Těžko se dá popsat, jaké jsem měl štěstí, Luboš se stal mým opravdovým, nejlepším kamarádem, se kterým jsem prožil tolik krásných dnů. Čtvrtkruh Feng-Shui se tedy uzavřel: Dům byl chráněný od jihu kůlnou a domem pohodového, starého pana Bílka, od západu a severu vzrostlými akáty a ořechy, a každé ráno, kdy jsem tu pobýval, Luboš přeskakoval zeď a přicházel symbolicky od východu. Odkud každý den za rozbřesku přichází i žluté, zářivé Slunce.