Bobbie Sandoz   TAJEMSTVÍ DELFÍNŮ A JEJICH RADOSTNÝ ŽIVOT

...I když nejlepším ukazatelem harmonie je v každé kultuře spojení srdcí, naše společnost je postavena na soutěživosti, vztahující se k materiálním věcem, na tom, kolik si jich můžeme dovolit a kdo jich dostane víc. To nejen způsobuje, že se cítíme od sebe odděleni, ale vede to i k závistivým, soutěživým a sobeckým způsobům, které při sledování hmotných cílů ničí svazky s našimi rodinami a dětmi. V protikladu k tomu tráví delfíni čas v rodinných skupinách meditačním plaváním a rytmickým dýcháním a v hejnech se věnují činnostem, jejichž náplní je přežití a zábava i kultivace vyššího Já.

Kromě časného rozbíjení rodinných pout propagují lidé často jako nutný předpoklad dospělosti nezávislost a podněcují dospívající mládež k přerušení rodinných svazků, aby jí dosáhli. V delfíní společnosti si naopak vysoce váží vzájemné závislosti a vztahů, které slouží jako tmel, jenž je spojuje v láskyplném společenském partnerství. V důsledku toho lze delfíny téměř vždy vidět ve dvojčlenných či vícečlenných skupinách a jsou v těsném spojení se svými rodinami, zatímco lidé se často necítí s druhými lidmi spojeni a pokoušejí se najít lásku jediné osoby, aby naplnila jejich prázdnotu. Takový přístup však vede k pocitům izolace a zlosti, které se odrážejí v depresi nebo se projevují násilím v našich domovech, školách a ulicích...

Ilona Selke   MOUDROST DELFÍNŮ - TAJEMSTVÍ HOLOGRAFICKÉHO VESMÍRU

Vždycky je zde někdo, kdo má sen, vizi odkrývající cestu, jak se posunout dál. Lidé, kteří proměňují ideje ve skutečnost, mají často vize a pocit poslání a váží si své imaginace jako nástroje mapujícího cestu.

My všichni plujeme na jedné lodi jako kolektivní vědomí. Někteří lidé mají velké sny a skvělé vize, které se stávají inspirací pro druhé, podněcují je k realizaci těch snů.

Vzpomínám si, jak jsem si v dětství hrála se sestrou. Často jsme si posadily panenky na okraj postelí a pak jsme předstíraly, že my jsme těmi panenkami a zažíváme imaginární dobrodružství. Samozřejmě jsme ovládaly mnoho nadpřirozených sil. Naše imaginace byla dost silná na to, aby změnila události. Dodneška si lámu hlavu nad tím, že jsme dokázaly vidět imaginární krajiny té druhé, jaky by to byly naše vlastní. Nemusely jsme si říkat vůbec nic…

Mnoho dětí a dospělých tráví svůj čas tak, že nasává sny jiných lidí prostřednictvím televize, reklamy a mnoha negativních filmů. Televize je prodávána lidem pod záminkou šíření informovanosti, jako prostředek, který je má udržovat v kontaktu. Ovšem pravda je přesně opačná, televize je pravděpodobně hlavním faktorem toho, že rodiny nejsou v kontaktu. Televizní diváci neustále civí jedním směrem a izolují se od svého emočního světa, takže dost dobře nedokážou dosáhnout skutečné blízkosti a prožitku pospolitosti.

Vybavuje se mi rozhovor se ženou, která nedávno přišla o syna. Řekla mi o transcendentním zážitku, který s ním měla krátce po jeho smrti. Několik týdnů ještě zůstal v její blízkosti a komunikoval s ní. Každá zpráva a pokyn, který jí dal, byly zázračně potvrzeny. Jednoho dne mu položila otázku: „Která konkrétní věc je tím nejdestruktivnějším počínáním lidstva, z jehož nekonání bychom měli největší užitek?“ Odpověď byla naprosto jasná: „Zbavte se televize!“ To ji šokovalo, zcela určitě čekala jinou odpověď.

Neale Donald Walsch   HOVORY S BOHEM

... vy všichni jste zodpovědní za situace, které v lupiči probouzejí touhu krást. Všichni vytváříte vědomí, které umožňuje znásilňování žen. Teprve, když v sobě samých uvidíte to, co je příčinou zločinu, začnete napravovat podmínky, jež k němu vedou. Nakrmte hladové, vraťte důstojnost chudým. Dejte příležitost méně talentovaným. Skoncujte s předsudky, které udržují masy v beznadějné situaci. Odhoďte všechna omezení a tabu týkající se sexuální energie – pomozte druhým pochopit nádheru sexuality a zaměřte ji správným směrem. Když to uděláte, navždy skoncujete s násilím.

Řeknu Vám tohle: Neexistují shody okolností a nic se neděje „náhodně“. Každou událost si vybíráte, abyste mohli vytvořit a poznat to, čím skutečně jste. Všichni skuteční Mistři si to uvědomují. Proto si zachovávají klid a rozvahu i v nejhorších chvílích života.

Kristus neučil, že získáte věčný život – učil, že ho už máte; neučil, že budete bratry v Bohu – učil, že jimi už jste; neučil, že dostanete všechno, co chcete, - učil, že už to máte.

Nic jiného nepotřebujete vědět. Neboť jste tvůrci své reality a váš život nemůže být jiný než takový, jak si ho představujete.

Emoce je síla, která přitahuje. To, čeho se bojíte, zakusíte. Zvířata, která považujete za nižší životní formu, okamžitě poznají, když se jich bojíte. Rostliny, které považujete za ještě nižší životní formu, reagují mnohem lépe na lidi, kteří je milují, než na lidi, kteří o ně nemají zájem.

Nic z toho není náhodné. Ve vesmíru není nic náhodného – existuje jen velký plán – neuvěřitelná sněhová vločka.

Emoce je energie v pohybu. Když rozproudíte energii, vyvoláte účinek. Jestliže rozproudíte dostatek energie, vytvoříte hmotu. Hmota je nahromaděná energie. Manipulujete-li energií určitým způsobem a dostatečně dlouhou dobu, dostanete hmotu. Každý Mistr zná tento zákon. Je to alchymie vesmíru. Je to tajemství života.

Myšlenka je čistá energie. Každá myšlenka je tvůrčí. Energie vaší myšlenky nikdy neumírá. Nikdy. Opouští vaší bytost a rozšiřuje se do celého vesmíru. Myšlenka je věčná.

Barbara Marciniak   POSLOVÉ ÚSVITU

Až se vaše desátá, jedenáctá a dvanáctá čakra začnou otevírat, objeví se ve vašem životě mnoho mimoplanetárních energií. Tyto energie se budou na této planetě objevovat s tím, jak více a více z vás udrží vyšší frekvence. Desátá čakra je spojena se Sluneční soustavou, jedenáctá s Galaxií a dvanáctá s jistým místem ve Vesmíru. Až získáte tyto frekvence, budete na planetu přinášet informace, které ohromí a budou šokovat většinu světa.

Dojde ke splývání identit, splývání kultur, nastolení mnohých „nových řádů světa“ a nastane chaos a zmatek. Jako členové Světelné rodiny to můžete jen pozorovat, s vědomím, že chaos a zmatek musí přijít, aby rozrušily systém, aby mohl být přebudován se světlem, jako členové Světelné rodiny můžete chápat, že dochází k evolučnímu procesu a že ti, kdo dokážou jakkoli zvládnout změnu frekvencí, se budou vyvíjet. V tuto chvíli je vzrušující být na Zemi. Není to snad dobrý plán ?

George Adamski   UVNITŘ VESMÍRNÝCH LODÍ (1955)

„Lidé na Zemi se stali obětí narůstajícího klamu,“ pokračoval Mistr, „a to díky trvalému návyku stále dělit to, co nikdy nemělo být rozděleno. Máte rozmanité představy o jednotlivých formách života a naukách, mnoho zafixovaných sklonů nebo odchylek. Tím se ještě stupňují zmatené poměry na vaší planetě.

My z jiných světů známe vzájemné vztahy všech věcí a jejich vzájemnou souvislost a nic nedělíme takovým způsobem jako vy. Vím, že jsi hluboko v sobě pocítil sílu a vyzařování našeho zpodobnění božství, které vidíš na stěně před sebou. Máme-li před svým duchovním zrakem stále tento obraz a držíme-li jej živý ve svých srdcích, nikdy nezapomeneme, že v něm všechny věci mají své trvání.

Giorgio Dibitonto   ANDĚLÉ V HVĚZDNÝCH LODÍCH (ROK KOSMICKÝCH VÝPRAV 1984)

Ale potlačit hlas srdce znamená smrt. Smrt ducha, jeho zavržení. Ježíš vám odhalil tuto pravdu. Vaše neštěstí spočívá v tom,“ pokračovala Kalna, „že váš rozum je ve stálém konfliktu s vaším srdcem. Anebo - ještě lépe řečeno - postavili jste ducha a hmotu proti sobě, znepřátelili jste je. Původcem tohoto válečného stavu je pýcha, která je ve vás. Každá vášeň má svůj původ v pýše. Všechny vášně, které vás ničí, mají svůj původ v rozumu proniknutém pýchou. Pakliže jej osvobodíte od oné nadřazenosti a budete žít pokorně a prostě, zůstanete-li čistí a budete dodržovat zákony Stvoření, jinak řečeno - zůstanete-li takovými, jakými vás Bůh Otec stvořil, pak je celý problém vašeho neštěstí vyřešen.“

Gregg Braden   MATRIX - BOŽSKÝ ZDROJ

Kvantová teorie potvrzuje šokující praxi - naše myšlenky mají MOC změnit svět!

Dnes víme, že láska, porozumění a vděčnost jsou životně důležité vlastnosti, které naplňují tělo vitalitou a život harmonií. A víme, že se znalostmi, jak vylepšit komunikaci s Božským zdrojem, dosáhne relativně malé množství lidí velkých změn.

Jak tedy s těmito znalostmi naložíme? Co se stane, rozhodne-li se někdo reagovat na staré a bolestné vzorce odlišným způsobem? Co když třeba odpoví na „zradu“ nebo „zneužití důvěry“ jinak než ublížeností a hněvem? Co myslíte, že se stane v rodině, jejíž jeden člen začne sledovat večerní zprávy, aniž by při nich cítil nutkání pomstít se těm, kdo někomu ublížili nebo ho ponížili? Stane se následující: Tento jedinec bude živým mostem – průkopníkem i porodní bábou – pro každého, kdo se odváží zvolit si stejnou cestu. Pokaždé, když někdo další učiní stejné rozhodnutí, bude to mít o trochu snazší, neboť to před ním již někdo udělal.

Jak jsme již řekli, klíčovým faktorem úspěchu je přenést se přes věci, které zraňují; nenechat se jimi pohltit. Řečeno jinak, Martin Luther King by nezastavil nenávist tím, že by nenáviděl. Nelson Mandela by nepřežil více než dvě desetiletí v jihoafrickém vězení, kdyby opovrhoval těmi, kdo ho uvěznili. Stejně tak nelze ukončit válku zahájením další války. Působivým dokladem této myšlenky byla ve 20. Století naše neschopnost dosáhnout míru. A jaké z toho plyne poučení? Ve Vesmíru, který zrcadlí naše přesvědčení, nemohou lidé plní zloby stvořit svět bez násilí. Zkusili jsme to, a výsledkem je nestabilita dnešního světa.

Prakticky všichni sdílíme pocit, že v sobě skrýváme něco víc, než lze spatřit pouhým okem. Někde hluboko v nás, v mlžném závoji dávných vzpomínek, víme, že se v nás skrývá zázračná, podivuhodná moc. Již od dětství sníme o schopnosti dělat věci, které přesahují rozumový a logický rámec. A proč ne? Vždyť se jako děti teprve musíme „naučit“ pravidlům, která říkají, že zázraky neexistují.

Člověk má v těle přibližně padesát až sto milionů buněk. Každá tato buňka se skládá z třiadvaceti párů chromozomů obsahujících jeho DNA ( kód života ). Znamená to, že člověk v těle nosí dva tisíce tři sta až čtyři tisíce šest set bilionů kopií DNA. Zkuste si jen představit, jak dlouho by trvalo změnit něčí DNA, kdybychom se pokoušeli aktualizovat každou kopii, každou buňku zvlášť. Když však změnu provede sama DNA, nemusí tak činit lineárním způsobem, jedno vlákno po druhém. Jakmile je DNA změněna, promítne se tato změna podle holografického principu všude. Jemná síla hologramu spočívá v tom, že umožňuje provádět obrovské změny ve velkém měřítku, a to pouhou úpravou obrazu v jednom místě. Pochopit holografický princip je důležité, protože přesně popisuje způsob, jakým fungujeme. Vše, od DNA našeho těla přes atomovou strukturu okolního světa po fungování paměti a vědomí, totiž nasvědčuje, že jsme hologramy vyšší existence, kterou teprve pozvolna začínáme chápat.

… v další části experimentu vědci Poponin a Garjajev umístili do vzduchoprázdného uzavřeného válce spolu s fotony i vzorky lidské DNA. A v přítomnosti DNA udělaly světelné částice něco, co nikdo nečekal. Přítomnost živého materiálu způsobila, že již nezůstaly roztroušeny po celém válci, nýbrž se uspořádaly jinak. Bylo jasné, že DNA fotony přímo ovlivňuje, jako by je neviditelnou silou seskupovala do pravidelných formací. Jedná se o důležitou skutečnost, neboť principy klasické fyziky nenabízejí nic, na základě čeho by k tomuto jevu mohlo dojít. A přesto se v takto kontrolovaném prostředí podařilo pozorovat a zdokumentovat, že DNA – látka, z níž je stvořeno lidské tělo – má přímý vliv na kvantový materiál, z nějž je vytvořen náš svět. Další překvapení přišlo, když DNA vyňali z nádoby. Vědci měli všechny důvody se domnívat, že se částice světla znovu vrátí do původního stavu, tzn. opět se roztrousí po celém válci. Na základě tradiční vědecké literatury vycházející z Michelson-Morleyho pokusu nebylo možno předpokládat, že by se mělo stát něco jiného. Místo toho však byli vědci svědky velice zvláštní události: Fotony zůstaly uspořádány, jako by DNA byla stále ještě ve válci. Sám Poponin popsal chování světla jako „překvapivé a odporující naší intuici“...

„Běžte dál, i když není kam dojít. Nesnažte se dohlédnout konce. To není v lidských silách. Kráčejte po své vnitřní cestě, její směr však nesmí určovat strach.“ Rúmí.

Alexander Loyd a Ben Johnson   LÉČEBNÝ KÓD

Duchovní síla, síla myšlenky vede k uzdravení.

Frank Sunn   INTERNET

Radka Kvačková   NĚCO MEZI TÍM ( fejetony 1987-1990)

... a abych nezapomněla na kolo. Kolem dvanácti, třinácti let bylo ze všeho nejdůležitější pozdravit jaro v sedle. Jeden spolužák kolo neměl a vyhlížel proto tak politováníhodně, že jsem mu nabídla, aby se svezl na mém. Šlápl do pedálů s takovou razancí, jako kdyby si celých dvanáct měsíců střádal sílu jenom pro tento okamžik. Když se po chvíli vrátil a s pomocí lyžařské techniky se mu přece jenom podařilo zbrzdit hazardní rychlost ještě před plotem, vypadal jako vítěz. Oči mu svítily, jenom jeho široký, spokojený úsměv se mi nějak nezdál. Kde máš přední zuby, povídám. Támhle za plotem, uspokojil nedbale mou zvědavost a mávl rukou, jako že taková maličkost nestojí za řeč.

František Nepil   OHLÉDNUTÍ

Písemný i ústní projev Františka Nepila zahřeje, pohladí a zklidní.

Zdeněk Mahler   ... ale nebyla to nuda

Luba Hédlová, Jiří Žlebčík, Martin Homola, Ondřej Bouška, Přemysl Veverka
MOST NADĚJE A ŽIVOTA - Růžový Sad přátelství a míru Lidice (1955 - 2015)

... v letech 1985 - 1986 došlo k obnově Růžového sadu. Navážela se nová zemina, vytyčovaly se nové cesty s pískovcovými deskami, osazovaly se nové růže, přičemž pracovníci dbali na to, aby původní sochařské a architektonické artefakty, například sousoší Karla Hladíka Mír nebo půlkruhová zeď se znaky měst postižených válečnými hrůzami, zůstaly nepoškozené. V téže době jako obnova Růžového sadu a prostranství před muzeem, se mezi glorietem a muzeem, za křídlem kolonády, která obkružuje nádvoří lidického památníku, začala stavět budova nového památníku. Měly se v ní nacházet prostory pro Lidickou sbírku, Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu i krátkodobé výstavy, rovněž pro muzeum a jeho archiv, také se počítalo s vytvořením místnosti sloužící k ekumenickému zamyšlení návštěvníků - jenže stavba byla před dokončením zastavena. Lidé ji začali rozkrádat, stalo se z ní nevzhledné monstrum a posléze došlo k jejímu zbourání.

Zdeněk Šmíd   PROČ BYCHOM SE NETOPILI aneb Vodácký průvodce pro Ofélii

Zdeněk Šmíd   PROČ BYCHOM SE NEPOTILI aneb Jak se chodí po horách