Manželé Kovaříkovi byli našimi rodinnými přáteli až do takové míry, že jejich přátelství přesahovalo běžné hranice mezi cizími lidmi. Byli součástí naší rodiny a nikdy neodmítli poskytnout pomoc, ačkoli by ji sami potřebovali. Pan Kovařík v roce 1968 projevil svůj názor na vstup sovětských vojsk na naše území a jako politicky nepolehlivý ředitel školy v Třebusicích byl sesazen z funkce a mohl vyučovat pouze Občanskou nauku a Tělesnou výchovu v kladenské škole na Amálce.

Paní Kovaříková se narodila 24. března, přesně v den, kdy měla narozeniny moje babička Josefa Fousová, která tragicky zemřela 10. srpna 1970.

Paní Kovaříková tak mohla pomyslně moji babičku nahradit a především být náhradou maminky mé mamce. Kovaříkovi tedy byli a zároveň nebyli cizí lidé a jejich potomci se k mamce (a ke mně) chovají podobným způsobem dodnes. Dovoluji si tedy na svém webu prohlásit, že je oba dva považujeme za součást naší rodiny, a je mi ctí se s tímto faktem pochlubit na veřejnosti. (Takových srdečných lidí je na této planetě jako šafránu, kéž by se tak chovali všichni).

Kovaříkovi měli jedinou dceru a ta se provdala za Fandu Černého, opět velmi obětavého muže, který se staral o své tělesně postižené rodiče. Narodil se jim syn Jirka a ten vychovává s Míšou Indrákovou dvě dcery Jarušku a Pavlínku, jejichž numerické mřížky odpovídají základním znakům numerických mřížek Evy Steinerové a mojí. Obě dvě mají rovinu vášně a Jaruška je navíc Kozoroh, tak mám jedinečnou možnost mít před očima přibližné astrální vlastnosti Evy Steinerové v současné době. Mohu tedy čerpat přípravnou fázi našeho brzkého setkání, abych se mohl na Evu lépe naladit a být s ní v kontaktu již nyní. (Mimochodem, Eva zná velice dobře mou životní pásku do nejmenších podrobností, ale já zde na planetě Zemi musím obtížně, krůček za krůčkem, trpělivě sbírat každý střípek mozaiky. Odtud do vyšší dimenze je spojení pouze telepatické, zatímco z vyšší dimenze do té naší je datový a energetický průnik nesrovnatelně jednodušší.

Dcera manželů Kovaříkových se jmenuje Jitka (Černá, za svobodna Kovaříková) a již dlouhá léta vyučuje německý jazyk na jazykové škole v Kladně v ulici Cyrila Boudy. A zkuste hádat, koho vyučovala němčinu v osmé třídě základní školy v roce 1987? Evu Steinerovou! Do stejné školy docházela a pravděpodobně i se stejnou učitelkou se potkávala v hodinách němčiny i Evy spolužačka (z áčka, Eva chodila do béčka stejně, jako já) Dita Losová Dobnerová. Právě Dita se mi ozvala v době, kdy ještě fungoval server spoluzaci.cz, aby mi oznámila, že Eva zemřela zhruba před 17 lety.